Spolek KRUH ve spolupráci s lokálními organizacemi a iniciativami uspořádal 14. ročník celorepublikového festivalu, v rámci kterého se uskutečnilo přes 500 akcí ve 134 městech a obcích po celé České a Slovenské republice. Letos se uskutečnil od pátku 27. září do čtvrtka 3. října, především pak o víkendu 28.–29. 9. 2024 a navštívilo jej přes 30.000 zájemců.
Uplynulý 14. ročník festivalu Den architektury byl provázán s významným výročím 100 let od úmrtí spisovatele Franze Kafky, jehož osoba a dílo volně inspirovaly dramaturgii a koncept programu festivalu. Z názvů jeho děl vycházel i podtitul „Proces proměny“, který v kontextu architektury a vývoje města a veřejného prostoru nabýval nejrůznějších významů. Dramaturgie pro rok 2024 reagovala na metafory a přirovnání k architektuře, které jsou v Kafkových příbězích přítomny, včetně existenciálního přesahu. Program tak volně čerpal z kafkovské atmosféry a objevoval místa a architekturu podivnou, absurdní, snovou i byrokratickou.
Festival Den architektury se každoročně věnuje výročím významných osobností z architektury a stavitelství. V roce 2024 se zaměřil na významná výročí tří zásadních postav české architektury: 350 let od narození barokního architekta Františka Maxmiliána Kaňky, jehož práce ovlivnila nejen Prahu, ale i regiony, dále 70 let od úmrtí Josefa Fanty, autora ikonických staveb jako Hlavní nádraží v Praze či Ministerstvo průmyslu a obchodu, a v neposlední řadě 100 let od narození Karla Hubáčka, jednoho z nejuznávanějších československých architektů a spoluzakladatele SIALu.
Program zahrnoval také propojení architektury a literatury. Průvodci vybraných procházek byli novináři a současní spisovatelé, jejichž tvorbu ovlivňují města a jejich architektura.
Důležitou součástí programu byly i tematické okruhy zaměřené na stavby německých a židovských architektů, Kafkových současníků. Mezi nimi byli například Adolf Foehr, Rudolf Wels, Josef Zasche, Maxim Montera, Ernst Wiesner a Fritz Lehmann. Procházky vedli odborníci jako historička umění Eva Janáčová, která představila Libeňskou synagogu, a historik architektury Adam Štěch, jenž prováděl po stopách židovských architektů v Holešovicích.
Program festivalu se také zaměřil na dočasné stavby, dělnické a zahrádkářské kolonie či zapomenuté části městské přírody. Prostor byl věnován technickým stavbám, jako jsou trafostanice, telefonní ústředny, vodárenské věže, výdechy z tunelů a kolektory. Například prohlídka telefonní ústředny v Hradci Králové, vedená historikem architektury Jakubem Potůčkem, se zaměřila na tuto unikátní budovu navrženou mezi lety 1977 a 1984 architekty Jiřím Eisenreichem, Jindřichem Malátkem a Václavem Aulickým.
Dalším tématem byla strojová výstavba 70. a 80. let, včetně panelových sídlišť a jejich současné humanizace. Některé procházky se věnovaly neobvyklým setkáním architektonických prvků ve veřejném prostoru a jejich zdánlivě nesourodému propojení. Festival se také věnoval umění ve veřejném prostoru vzniklému v období socialismu, kdy 1–4 % z rozpočtu staveb bylo určeno na umělecká díla, jako jsou sochy, plastiky, mozaiky a vodní prvky.
Sesterským projektem je festival Film a architektura, který zpřístupňuje téma architektury skrze film, jakožto srozumitelného a inspirativního média. Festival prostřednictvím svého kurátorsky uchopeného programu je již několik let pořádán s ambicí být respektovanou akcí mezi zahraničními filmovými festivaly o architektuře. 13. ročník festivalu Film a architektura zahrnoval celkem 91 projekcí, a to převážně v Praze a Brně, ale i v dalších 41 městech po celé republice, na Slovensku a v Berlíně. Festival navštívilo rekordních 4500 diváků.
Velké oblibě se těší i akce Hurá dovnitř!, která během festivalu veřejnosti zpřístupňuje běžně uzavřené objekty. Výběr staveb do projektu Hurá dovnitř! je vždy založen na pečlivé selekci, a především tematické sounáležitosti. Snažíme se každý rok objevovat pro veřejnost nové skryté poklady související s tématem či zpřístupňujeme vybrané novostavby.
